Vážení přátelé,

po Velikonocích dostáváte tento dopis, který jsem začal psát na začátku Svatého týdne. Právě jsme zahalili kříže a některé sochy Panny Marie. Zdá se, že klášter truchlí. Toto liturgické gesto má svůj význam: zahalení soch zaměřuje náš pohled na jediného původce naší spásy, na Krista. Zahalení křížů nám připomíná, že během utrpení bylo Kristovo božství zahaleno před zraky učedníků. Kříž bude slavnostně odhalen během velkopáteční bohoslužby a románská socha Panny Marie na začátku litanií vigilie Zmrtvýchvstání Páně v kostele. 

Žijeme v pohnutých dobách. Zdá se, že tlak, který na nás všechny vyvíjela pandemie v posledních dvou letech, se zmírňuje, ale vystřídala ji válka na Ukrajině, která nesmyslně rozděluje dvě země s dlouhou společnou historií. Má katastrofální vliv nejen na náš kontinent, ale i na celý svět. Jak máme ve zvyku, sledujeme aktuální události na základě osobních vazeb, které se tu a tam vytvořily – už jsme Vám vyprávěli o našem příteli, otci Volodymyrovi Losovi, ukrajinském katolickém mnichovi byzantského obřadu, který přijíždí pravidelně přednášet našim bratřím studentům o liturgii a východním mnišství. Pravidelně si píšeme a pomáháme mu, jak nejlépe umíme.

V uplynulých měsících mělo několik z nás příležitost navštívit prefundaci Sept-Fons v Senegalu, Notre-Dame de Badi, a pomáhat zde se zakládáním kláštera. Tropické podnebí je zde neúprosné. Bratři zatím bydlí v provizorních budovách. Usadili se na břehu velké řeky na polopouštní náhorní plošině, kterou jejich dílo postupně proměňuje v sad. Člověk si nemohl nevzpomenout na příslib proroka Izajáše: „… až se na nás vylije Duch z výsosti, poušť se stane sadem, sadem připomínajícím les“ (Iz 32,15). 

Otec Augustin, který Afriku zná, protože před svým vstupem do kláštera před čtvrt stoletím pobýval v Burkině Faso, má v této africké zemi přátele kněze. Ti nám píší, že jejich farní budovy byly těžce poškozeny útoky džihádistů. Cena chleba stoupá, protože Rusko a Ukrajina jsou velkými vývozci pšenice do Afriky… Kdo dokáže přerušit tento řetěz násilí? Jak mohou tyto události ovlivnit běh našeho života, kromě pomoci, kterou můžeme čas od času nabídnout a která je jen kapkou v moři, a samozřejmě kromě našich modliteb? To je velká otázka, nad kterou je dobré se zamyslet.

I když slavíme Kristovo vítězství nad smrtí, můžeme mít nadále dojem, že svět pokračuje ve svém šíleném běhu, jako by se nic nestalo. Vypadá to, že zlo vítězí. Ke Kristovým tajemstvím patří, že již dosažená plnost se zjevuje postupně. Věříme, že Pán zvítězil nad smrtí a nad zlem, ale plody této události se teprve postupně projevují v dějinách světa a církve. Zachovejme si víru a odvahu.

Z jiné oblasti: dva z nás měli možnost zúčastnit se synodálního shromáždění plzeňské diecéze. Byla to příležitost prohloubit poznání mnoha tváří místní církve, kterou nosíme v modlitbě. Během tohoto dne bylo věnováno liturgické modlitbě, eucharistické adoraci a slavnostní mši stejné množství času jako diskusím. To je dobrý příslib do budoucna! 

O několik dní později jsme byli pozváni na oslavu pětadvacátého výročí sdružení Český Západ, které jsme během budování našeho kláštera založili pro romské obyvatelstvo sousední vesnice a regionu. Romská komunita, obyvatelé obce a sociální pracovníci oslavili toto výročí na krásném setkání, které bohužel narušilo špatné počasí. Chystalo se sněžit… den před Květnou nedělí napadlo 10 centimetrů sněhu!

A poslední zpráva: několik měsíců – vlastně několik let! – jsme pracovali na obnově našich webových stránek. Česká verze je připravena. Překlady do ostatních jazyků budou brzy k dispozici. 

Tentokrát vám nebudeme přinášet žádné novinky o našich stavbách. Tyto starosti musí ustoupit do pozadí před událostmi, o kterých jsem mluvil.

Bratři se denně modlí „za naše přátele a dobrodince“. Prosím, spoléhejte na tuto modlitbu a čas od času nám dopřejte tu svou, abychom byli věrní tomu, co od nás Pán očekává. A na závěr, počítejte s naší vděčností a přátelstvím,

f. M.-Samuel, opat Nového Dvora