Od otců pouště k Cîteaux
Pouštní otcové
Mnišství se zrodilo v Egyptě a Palestině ve 3. století. Svatý Antonín Veliký,
otec mnichů, se v odpověď na Kristovo povolání uchýlil na poušť, aby
tam vedl život modlitby, a mnoho dalších ho následovalo. Ve formě tzv.
apoftegmat nám zanechali krátké příběhy a dialogy učedníků se starci,
z nichž čerpáme poučení o životě modlitby a sjednocení s Bohem, o
duchovních postojích, které napomáhají uvolnění místa Bohu v našem
srdci.
„ Abba, co mohu udělat, abych byl spasen?“, ptá se učedník. Starší mu odpovídá: „Zůstaň ve své cele, čiň, co můžeš, a neznepokojuj se. To málo, co činíš, se rovná velkým dílům svatého Antonína na poušti“.
Benediktini
Svatý Benedikt z Nursie (480 – okolo 547) sestavil v 6. století Mnišskou řeholi, podle níž dodnes žijí benediktini a cisterciáci. Zdařila se mu syntéza plná moudrosti a uměřenosti, která bezpečně vede ty, kteří se podle ní řídí, ke spojení s Bohem a ke zdravému vztahu vůči světu a bratřím.
Cisterciáci
Založení „nového kláštera“ v Cîteauxv roce 1098 benediktinskými mnichy, svatými Robertem, Alberichem, Štěpánem a jejich druhy, znamenalo reformu řádu a neobyčejný rozvoj mnišského života. Vzniká tak cisterciácký řád. Svatý Bernard, nejslavnější z cisterciáckých mnichů zlatého věku, přišel do opatství v Citeaux pravděpodobně v roce 1113 a zanedlouho poté založil opatství Clairvaux v Champagne (1115).
Trapisté
Další významný milník v dějinách řádu postavilo cisterciácké opatství Grande Trappe. V roce 1662 se zde stává opatem Armand de Rancé,
který toto opatství reformuje. Právě zde můžeme hledat počátky řádu
cisterciáků přísné observance, zvaných též „trapisté“ (podle jména
opatství La Trappe) Během Velké francouzské revoluce Dom Augustin de Lestrange
se skupinou mnichů z La Trappe opouští Francii, krátce se zastavuje
poblíž Nového Dvora v cisterciáckém opatství Plasy a pak pokračuje dále
až do Ruska. Takto trapisté přestáli revoluční bouře.