Otevření domu pro hosty


Dům pro hosty v Novém Dvoře

Svatý Benedikt předpokládá, že hosté v klášteře nikdy nechybí. K jejich důstojnému přijetí nám slouží dům pro hosty. Tento krásný dům vznikl přestavbou zchátralé budovy postavené v r. 1760, která byla součástí hospodářského dvoru náležícího opatství bratrů premonstrátů v Teplé. Klenuté stropy v přízemí připomínají její původní využití k ustájení ovcí. V prvním patře, kde byla půda ke skladování sena, je možno ještě dne vidět původní dřevěné trámy.

Fortna s klášterním obchodem

Severní část přízemí zabírají prostory fortny. Hosté zde najdou výstavu fotografií, která jim v rychlosti přiblíží náš život. Pokud si ho budou přát poznat lépe, mohou shlédnout film o našem životě od paní režisérky Marie Šandové (délka 30 min.). V  klášterním obchodě si pak mohou koupit naši hořčici, pleťový krém a další mnišské výrobky, jako i krásné knihy, růžence, obrázky, ikony...

Otevírací doba

Poněvadž většina bratrů naší komunity je ještě ve formaci, je klášterní obchod otevřen pouze

v sobotu 14:30–16:45,
v neděli a ve sváteční den 9:00–10:00, po mši svaté, 14:30–15:45.

A také na žádost podanou v předstihu: email@novydvur.cz nebo tel. 353 300 525.

Klášter není turictkým místem, není přístupný ani studentům architektury. Přijímání návštěv tohoto charakteru není v souladu mnišským životem. Podrobnější úvahu na toto téma naleznete v textu: Co šli hledat na poušť. Kliněte zde.

Možnost modlitby v blízké budoucnosti

Jakmile to jen bude možné, otevřeme kapli, která bude přístupná pro všechny naše návštěvníky ke slavení mše svaté, k usebrání a k modlitbě. Do doby, než tato kaple bude postavena, prosíme naše návštěvníky o porozumění a trpělivost.

Sdílení mnišského života v tichu a modlitbě

Pokud hosté, muži, kněží nebo řeholníci, projeví přání, mohou s námi strávit několik dnů či týden a sdílet náš mnišský život v tichu a modlitbě.

V průběhu svého pobytu se společně s námi účastní v našem kostele mše svaté a božských oficií. Zbývající čas využívají k osobní modlitbě a četbě. Mohou se také setkat s knězem, který je k dispozici hostům či požádat o manuální práci. Ke svým vlastním úkolům se pak vracejí posíleni životem v modlitbě, který s mnichy sdíleli.

Ubytování

V 1. patře jsou pro hosty připraveny jednolůžkové pokoje s vybavením; sprcha i toaleta jsou k dispozici. V knihovně hosté naleznou pěknou knihu ke čtení. Mimo bohoslužby se mohou modlit v kapli, která je v přízemí a je neustále otevřená. V části domu jsou také pokoje pro rodiny, které přicházejí navštívit své syny – mnichy. Za určitých podmínek je možné v domě pro hosty přijmout skupiny, které si chtějí vykonat ústraní. V každém případě se obraťte na bratra hostitele:

bratr.hostitel@novydvur.cz

případně: volejte na tel. Číslo: 353 300 525, kde je i záznamník.

Stravování

Jídelny se nacházejí v přízemí. Snídaně, oběd a večeře jsou zajištěny. Jídla je dostatek, proto není nutné si přivážet vlastní jídlo. Hosté jedí mlčky. Při jídle poslouchají hudbu a v poledne četbu z refektáře mnichů. Pomáhají při přípravě a úklidu stolů a také při umývání nádobí.

Ekonomické podmínky

Cena za noc je uvedena na pokojích. Jsme připraveni nabídnout svým hostům uhrazení části nebo celé částky ceny za pobyt, protože finanční náklady by nikdy neměly zabránit návštěvě u nás.

Provozní pravidla

Aby nebylo rušeno mlčení, není v domě pro hosty přístup k internetu. Také žádáme hosty, aby uvnitř budovy nepoužívali své mobilní telefony. V prostorách domu hosté zachovávají ticho jako vzácný majetek, společný všem.

Je třeba vzít vždy v úvahu, že kapacita domu pro hosty je omezená, a proto možná nebudeme moci vaší žádosti vyhovět.

Jestliže použijete k navigaci GPS, zadejte: Dobrá Voda, Toužim.

Žádáme hosty, aby přijížděli před nešporami. Pokud se na cestě zdrží, je nutné, aby zavolali na tel. 353 300 525 a zanechali zprávu.

Cesta k našemu opatství

Autobusem: Praha–Plzeň–směr Karlovy Vary – vystoupit na zastávce Bezvěrov (9,3 km pěšky po silnici) nebo Nežichov, roz. (6,5 km) nebo Toužim (11 km).

Vlakem: nádraží Teplá (11 km).

Kde se nachází náš klášter? Mapa.

Mniši se modlí božské oficium v těchto časech

ve všední dny: v neděli a ve sváteční dny:
  3:15 Matutinum   3:15 Matutinum
  6:30 Laudes et Mše svatá       7:00 Ranní chvály
  9:00 Tercie 10:05 Tercie a mše svatá
12:00 Sexta 12:00 Sexta
14:00 Nona 14:00 Nona
17:15 Nešpory 15:45 Nešpory
19:15 Kompletář 17:35 Výstav
  19:15 Kompletář

Uvádíme zde zimní rozvrh. Letní je podobný, jen nešpory a kompletář jsou o 15 min později.

Vstoupili jsme do opatství Nový Dvůr, bychom odpověděli na Boží povolání k mnišskému životu, to znamená chváli Boha a přibližili se mu v modlitbě a přátelském vztahu, přimlouvali se za své současníky, kteří potřebují podporu modlitby a milosti. Buďte ujištěni naší modlitbou za vás.

Mniši z Nového Dvora zasílají pravidelné informace svým přátelům. Pokud o ně máte zájem, klintěte zde, anebo napište na adresu:

Opatství Matky Boží v Novém Dvoře
Dobrá Voda 20, 364 01 Toužim
email@novydvur.cz

  

Co přišli hledat na poušť?

Vybrali jsme si život v poušti, nebo jsme s ním přinejmenším souhlasili.
Ale dávejme pozor, abychom se všemi prostředky nesnažili učinit tuto poušť obyvatelnou.
To by již nebyla poušť,  země odříkání, místo přechodného pobytu.

Otec  Jeroným


Antonín se ponořil do vnitřní pouště, napsal o prvním egyptském mnichovi svatý Atanáš, alexandrijský biskup a autor Antonínova životopisu. Pokaždé když davy, přilákané jeho pověstí, zaplavily jeho poustevnu, otec mnichů se ponořil hlouběji do pouště a do usebrání. Myšlenka přestěhovat sotva dokončené opatství v Novém Dvoře je nám vzdálená. Ale naším úmyslem je následovat jeho příkladu.

Hosté, které v klášteře přijímáme, členové našich rodin nebo ti, kteří přicházejí do ústraní, aby s námi po několik dnů sdíleli náš život, se harmonicky zapojují do života komunity: oni i bratři mají každý svůj vlastní prostor. S návštěvníky, kteří jedou kolem, to není tak snadné. Turisté se přicházejí „podívat“, ale zde není nic k vidění... Podstata našeho života nespočívá v řádu věcí, na které se dívají. A když přijede autobus zvědavců, kteří vstoupí do kostela, aby „se podívali“ na mnichy, třebaže za cenu velkého úsilí odolávají tomu, aby si nás fotografovali, čtyřicet párů očí, které hledí spíše ke stropu, aby obdivovaly zvláštnosti architektury, zkouší trpělivost bratrů, kteří zpívají oficium. Řada klášterů je nebo byla zadušena tímto druhem návštěvníků, ale v tom nespočívá jediný důvod naší bdělosti. Druhý důvod je více rozhodující: co získají ze své návštěvy ty osoby, které stráví ve skupině několik minut mezi námi, třeba při krátké bohoslužbě? Co přišli hledat do pouště? Třtinu zmítanou větrem?

Ponořit se do vnitřní pouště, neobydlovat poušť; dva výrazy, které po staletí označují stejnou skutečnost. Mnichova askeze, to není především půst, mlčení, nebo noční vstávání. Znamená to odolávat jemnému pokušení být lidem užitečný jinak než naplňováním skrytého povolání. I kdyby si žádný svědek nebyl vědom naší přítomnosti, mniši tím, že potvrzují prostými skutky, osobní modlitbou či liturgickou bohoslužbou Boží svrchovanost, zahánějí lhostejnost a ateismus, umlčují pronásledování, bojují s násilím všeho druhu, kladou mír do raněných srdcí, umožňují rozděleným rodinám znovu nalézt jednotu; výčet je nekonečný. Ten, kdo naráží na klášterní zdi, aniž mohl vstoupit, odchází udiven přítomností oněch skrytých mnichů, které nemohl „vidět“.  Tuší hodnotu jejich osamělého života a jejich usebrání. Tím, že se odmítáme ukazovat na veřejnosti spěchajícím návštěvníkům, pomáháme jim více svým ustupováním do ústraní než tím, že bychom se propůjčovali jejich zvědavosti. Navíc – a to není málo – ochraňujeme podmínky, které nám umožní odpovědět na povolání, jehož kritéria jsme nestanovili my, ale Bůh i Církev voláním obracejícím se k našim srdcím. Mají-li někteří problémy s pochopením smyslu těchto úvah, ať jsou si jistí, že naše povolání zůstává někdy obtížně pochopitelné a přijatelné i pro nás.

Je tedy zapotřebí, abychom stanovili podmínky. Systematicky odmítáme veškeré kontakty s cestovními agenturami, stejně jako skupiny architektů nebo studentů, kteří přicházejí „na návštěvu“. Nejsme muzeum. Skupiny, které přicházejí do kláštera, křesťané nebo ne, jsou přijímány ve vrátnici, kde mohou shlédnout film o našem životě. Pokud se předem ohlásily, vždy najdeme dobré řešení. Pokud jde o jednotlivce, pokoušíme se odhadnout jejich důvody: zda jsou turistické nebo ne... Dobrým kritériem je často oděv: Do kostela se nechodí v jakémkoli oblečení. Jestliže se dostanete do naší blízkosti a chcete-li se zúčastnit modlitby, zkontaktujte dostatečně dopředu vrátného (353 300 503, nebo email@novydvur.cz), abychom si Vás nespletli s těmito nestálými návštěvníky. Paní Šandová a Česká televize natočily dva krásné filmy. První vypráví o stavbě kláštera a o jeho založení až do posvěcení kostela; druhý odhaluje pokojný rytmus klášterního dne. I když nám chybí čas, abychom uvedli na trh druhý film (první je téměř vyprodaný), máme k dispozici kopie obou pro kněze, kteří by chtěli svým farníkům představit mnišský život. Mnišská komunita může dnešní křesťany silně povzbudit. Mohou mít účast na naši modlitbě a obdržet její plody jinak než tím, že se přijdou „podívat“.

P. Prokop, spirituál hostů